Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Gastrointestinální stromální nádor neboli GIST (zkratka pochází z anglického názvu gastrointestinal stromal tumour) je typ zhoubného nádoru, který obvykle začíná v buňkách stěny trávicího traktu (nejčastěji však v žaludku). Některé GIST mohou růst pomalu, zatímco jiné mohou růst a šířit se velmi rychle. Viz také gastrointestinální, stroma, nádor.

Gastrointestinální doslova znamená „týkající se žaludku a střev“. Tento výraz se však častěji používá v širším smyslu, kdy znamená „týkající se trávicího traktu“. Například gastrointestinální krvácení je „krvácení do zažívacího traktu“ apod. Viz také gastr(o)-, intestinální a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz gastrointestinální.

Gastrointestinální hormony jsou hormony, které jsou vylučovány buňkami ve sliznici trávicího traktu, a které se různými způsoby podílejí na trávení. Existuje velké množství gastrointestinálních hormonů, které jsou vylučovány v různých místech trávicího traktu, a jejichž funkce se někdy částečně překrývají. Mezi tyto hormony se řadí například gastrin, ghrelin, cholecystokinin, motilin a sekretin. Viz také gastrointestinální, hormony.

Gastrointestinální krvácení je odborný název pro krvácení do trávicího traktu. Viz také gastrointestinální, krvácení.

Gastrointestinální píštěl je abnormální průchod mezi nějakou částí trávicího traktu: jiným orgánem nebo tělní dutinou (vnitřní píštěl), kožním povrchem těla (zevní píštěl neboli enterokutánní píštěl). Odhaduje se, že přibližně 85-90 % všech gastrointestinálních píštělí vzniká jako komplikace chirurgických zákroků. Mezi další možné příčiny gastrointestinálních píštělí patří například prodělaná radioterapie v oblasti břicha, některá infekční onemocnění, idiopatické střevní záněty (včetně Crohnovy choroby), úrazy břicha a zhoubné nádory v oblasti břicha. Viz také gastrointestinální, píštěl.

Nádorové onemocnění je jiný název pro zhoubný nádor. Viz také nádor.

Nádorový marker je látka, která se nachází v nějaké tkáni, v kostní dřeni, v krvi nebo i v jiných tělesných tekutinách, a může být známkou přítomnosti zhoubného nádoru nebo některých benigních (nenádorových) stavů. Mnohé nádorové markery jsou proteiny, které se tvoří ve zdravých buňkách i v nádorových buňkách; rozdíl je v tom, že nádorové buňky je tvoří ve výrazně větším množství. Jako nádorové markery se používají někdy i genetické změny v nádorové tkáni, jako jsou například známé mutace nebo některé další změny v nádorové DNA nebo RNA. Vyšetření nádorových markerů mohou lékaři využít společně s dalšími testy, které pomáhají při diagnostice zhoubného nádoru. Někdy jsou nádorové markery vyšetřovány kvůli naplánování nejvhodnější protinádorové léčby, odhadu pravděpodobné prognózy, nebo také ke zjištění, zda je stávající léčba účinná, případně zda nedošlo k recidivě zhoubného nádoru. Konkrétním příkladem nádorového markeru je CA 125, který je využíván u pacientek s rakovinou vaječníků. Viz také nádor, marker.

Nádory vulvy zpočátku jen zřídkakdy způsobují potíže. Při jejich vzniku hraje významnou roli lidský papilomavirus (HPV), který se přenáší pohlavním stykem. Obvykle jsou postiženy velké stydké pysky, méně často malé stydké pysky nebo oblast klitorisu. Po infekci HPV se nezhoubné nádory objeví nejdříve po čtyřech týdnech, často však až po několika měsících jako bělavé nebo narůžovělé výrůstky, které vypadají jako malé bradavičky. Zhoubné nádory vulvy často způsobují trvalé svědění. Teprve v pokročilých klinických stadiích může být nádor viditelný, když začíná růst směrem ven. Viz také nádor, vulva.

Invazivní nádor je zhoubný nádor, který se rozšířil mimo vrstvu tkáně, v níž vznikl, a prorůstá do okolních (dosud zdravých) tkání. Viz také invazivní, nádor.

Nádorový supresor je jiný název pro tumor-supresorový gen. Viz také nádor.